Dovoz a prodej portského vína

Vítejte na stránkách milovníků portského vína.

Naše firma se zabývá dovozem a prodejem portského vína. Přesvědčili jsme se, že se na našem trhu nabízejí dobrá portská vína, ale za nepřiměřenou cenu.
Naší snahou je nabídnout Vám špičkové portské od vinařů, které známe, za příjemné ceny.

Portské víno bývalo po staletí pouze červené víno. V současné době však moderní vinařství nabízejí i unikátní bílé portské s označením věku. Takovým vinařstvím je i Quinta de Santa Eufemia odkud dovážíme jedinečné 10-ti a 20-ti leté bílé portské víno.

Portské víno je zážitek.

Dopřejte si proto pohodu se skleničkou v ruce a staňte se fanoušky dobrého portského!

Aktuální informace o chystaných akcích a ochutnávkách naleznete i na našich
facebookových stránkách: https://www.facebook.com/dobreportske.cz

Zamilovali se do vína, které v Česku není běžně k mání. Manželé Košanovi proto portské dovážejí sami

Lucie Víchová - redaktorka

23. 9. 2016 00:00 (aktualizováno: 27. 9. 2016 14:29)

• Přestože má portské ve světě zvuk, v Česku se zatím příliš nepije. Manželé Košanovi to chtějí změnit.
• Tento specifický druh alkoholu už pod značkou Dobré portské dovážejí do Česka šest let.
• Portské pár poprvé objevil na svatební cestě v oblasti kolem řeky Douro v severovýchodním Portugalsku.

První paletu portských vín objednávali Martina a Jan Košanovi s tím, že neprodají-li se, vypijí je sami. Když se vydali do Portugalska na svatební cestu, netušili, jaké plody přinese. Tento specifický druh alkoholu už pod značkou Dobré portské dovážejí do Česka šest let. A razí heslo, že každý den je důvod si nějaké to dobré portské otevřít.

Lepší a levnější

Při své svatební cestě mladý pár nejdříve navštívil Lisabon a Porto, načež se vydal do vnitrozemí prozkoumávat menší vesnice a vinice. V údolí řeky Douro pak novomanželé objevovali malá vinařství.

"Je to, jako když člověk přijede na jižní Moravu hledat menší a dosud neobjevené vinaře s autentickým vínem a rodinnou historií. Jeli jsme tehdy autem, a kde jsme viděli poutač ukazující k vinařství, tam jsme odbočili," popisuje Jan Košan. Cesta je zavedla i do vinařství Quinta de Santa Eufemia, kde byli s ochutnávkou mimořádně spokojeni. Ženě, která prováděla degustaci, víno vychválili, načež se setkali s návrhem: "A nechcete naše víno vozit do Česka?" V té době byli oba manželé zaměstnaní na plný úvazek, a tak odmítli s tím, že práce mají nad hlavu. Ale vizitku si přece jen vzali.

Kraj portského

◼ Vinho do Porto neboli portské víno pochází z oblasti kolem řeky Douro v severovýchodním Portugalsku. Je charakteristické vyšším obsahem zbytkového cukru a často se pije jako aperitiv.
◼ Kopcovitý, horami obklopený region Douro je na seznamu světového dědictví UNESCO a vyznačuje se velmi chladnými zimami, a naopak horkými a suchými léty. Víno se zde vyrábí už 2 000 let.

Po návratu domů a po vypití všech zásob začali zjišťovat, kde se dá portské koupit. Zjistili ale, že nabídka vín neodpovídá jejich představám, ať už kvalitou, nebo cenou. A tak napsali první e­-mail, jenž měl odstartovat jejich byznys. "Chystala jsem se na první mateřskou a právě jsem končila v konzultantské společnosti Mercury International. Soukromé podnikání se mi proto jevilo jako další přirozený krok v kariéře," říká Martina. Její manžel ji v rozhodnutí podpořil, a ačkoliv pracuje jako šéf prodeje české pobočky rakouské firmy Felder na dřevoobráběcí stroje, své ženě s prodejem vín ve volném čase pomáhá.

Starším naléváme

Historie portského vína sahá až do 17. století. Tehdy na Pyrenejský poloostrov začali britští obchodníci dovážet látky a další zboží. Výměnou si odváželi zemědělské výrobky a portugalské víno. Když jej ale vozili přes moře do Británie, kazilo se jim. Jedna z pověstí vypráví, že dva synové bohatého britského obchodníka, kteří putovali po údolí řeky Douro, narazili na opata, jenž si víno vylepšoval vínovicí. Bratři postupně zjistili, že toto zdokonalení má několik výhod: víno lépe chutná, déle vydrží a nezkazí se ani po transportu přes moře. Na rozdíl od klasického vína má tedy portské vyšší obsah alkoholu, přibližně 19−22 procent, a vyšší zbytkový cukr.

Celá oblast kolem řeky Douro, kde se nachází i vinařství Quinta de Santa Eufemia, je pod ochranou UNESCO. Od toho se odvíjí i regulace, jak se má víno zpracovávat a jak se může pracovat s tamní půdou. Žádné umělé zavlažování − kořeny vinné révy si musí z půdy vytáhnout vláhu samy.

Institut Vinho do Porto hlídá, aby portské víno splňovalo všechny parametry, a určuje i výši produkce u jednotlivých vinařů. Než vína zalahvují, jdou na rozbor a teprve pak je mohou vinaři prodávat.

"Manžel říká, že je to jeho vysněná práce, být zaměstnán v institutu Vinho do Porto, klidně by prý dělal i přesčasy," usmívá se Martina. "Portské je zavedené spíše jako pití pro starší, ale Portugalci se snaží náhled na něj změnit a oslovit i mladší generaci. Začínají propagovat míchané drinky. U nás ale tato verze zatím není rozšířená," vysvětluje.

Vinho do Porto, jak se portské víno v originále nazývá, je sezonním produktem. Nejvíce se pije na podzim a v zimě. Za toto období uspořádá Dobré portské přibližné 20 ochutnávek. Během letních měsíců jde víc na odbyt klasické víno. "Já si dám ale portské i v létě," podotýká s úsměvem Jan.

Srdeční vinaři

Původně se Košanovi domnívali, že nebudou víno odebírat jen od jednoho dodavatele. Se spoluprací i se sortimentem z produkce vinařství Quinta de Santa Eufemia, které má stopadesátiletou tradici, jsou však naprosto spokojeni. "Nemáme potřebu brát víno odjinud, když mají tak široké portfolio. Máme 16 druhů portských vín − a všechny z jednoho vinařství," říká Martina. A dodává: "Myslím, že nás tehdy celkově ovlivnila pozitivní zkušenost s Portugalci, nejen s tímhle konkrétním vinařstvím." Všude, kde během svatební cesty zaťukali, je vinaři pustili dál a ochotně nabízeli ochutnávky. Setkali se i s předsedou oblastního vinařského spolku, který je provedl po svém sídle a zasvětil je do tajů portského vína.

Do Portugalska se po pár letech vrátili, už se dvěma dětmi. Tentokrát na vinobraní, vyzkoušet si, jak se portské víno vyrábí. Ruční sběr vinné révy, oběd do ešusu za doprovodu harmoniky a lidových písní či šlapání hroznů v obřích kamenných kádích, takzvaných lagares. "Vyfasujete trenýrky a tričko, vlezete do kádě a šlapete. Myslel jsem si, že to je jen atrakce pro turisty, protože první den tam s námi byla i skupina Skandinávců. Jenže druhý den šlapali i zaměstnanci nebo brigádníci. Takže to tak opravdu zpracovávají, ale samozřejmě jen část produkce," vypráví Jan.

Tóny tawny

Základní druhy portského vína si musí člověk nejprve takzvaně "prochutnat", aby zjistil, který druh se jeho chuťovým buňkám nejvíce zamlouvá.

Žlutohnědé tawny má vůni sušeného ovoce a dřeva z dubových sudů, v nichž zraje. Ruby, druhý nejběžnější druh portského, má barvu tmavě rudou a aroma malin, ostružin a jahod. Široká škála portských vín je možná jen díky unikátnímu míchání různě starých ročníků.

Méně známým typem je bílé portské, které může být sušší i sladší. V letních měsících dělají obyvatelé Portugalska zmiňovanou long drink verzi suchého bílého vína s tonikem, mátou a limetkou. A v zimních měsících přilévají sladší bílé portské do polévek, aby je ozvláštnili. Nejčastěji si ale dají v kavárně kapku tawny ke kávě a k jejich typickému pudinkovému zákusku.

Králem portských vín je vintage, na jehož otevření se čeká i několik desetiletí. Otevírá se pomocí speciálních kleští. Late bottled vintage (LBV) je pak de facto mezistupněm k vintage. Rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco první zmíněné zraje v sudech dva roky a poté se stáčí do lahví, kde zraje dále, LBV se stáčí až po čtyřech letech, ale po zalahvování je připravené k okamžité konzumaci.

"Portugalci mají dokonce s vintage víny spojený jeden zvyk. Protože jde o starší a nefiltrované víno, jsou v něm usazeniny. A právě ty si ráno namažou na chleba místo marmelády," vysvětluje Martina.

A jaké víno si nejraději otevřou Košanovi? "Máme neustále otevřenou nějakou tu lahev v lednici. A ne jednu," říká Martina. A Jan dodává: "Má to tu výhodu, že když potřebujeme pohlídat děti, nemají s tím naši kamarádi problém a rádi přijdou. Vědí, že tam bude něco dobrého."

Lucie Víchová - redaktorka